Během vývoje odešla v zařízení SLC SDkarta, která předtím na HIMACu a v CERFu.
Zničení SDkarty se projevuje takhle:

Hodilo by se, kdyby v logu byla zaznamenána přesně délka expozice spektra. Nyní je interval v logu expeziční doba+dead-time a nelze přesně zjistit, kdy integrace spektra proběhla.

Je potřeba vytvořit popis ověřovacích postupů pro kontrolu kvality. Tato úloha souvisí i s vytvořením servisního software zřejmě na způsob Gamma-MCA.

Firmware dovede sám sebe poškodit tím, že spustí bootloader a ten pak smaže jednu stránku flash paměti. Situace je vidět na následujícím screenshotu:

Ten byl získán porovnáním obsahu paměti v rozbitém AIRDOS04 s Intel hex souborem, který by do flash měl být vypálen. K porovnání byl použit diff v ImHex
Ke spuštění bootloaderu dojde skokem na adresu nula.

Mám obavu, že současné řešení zasouvacího mechanismu s tenkými ližinami nalepenými na PCB nebude dostatečně odolné vzhledem k předpokládanému užití.

Myslím že vhodnější řešení by bylo zvolení masivnějších 3D tištěných kolejí do kterých se bude zasouvat 3D tištěný protikus sloužící zároveň jako kryt akumulátorů.

• Vyzkoušet použití samojistných matic

PCB s diodou je treba upevnit na silenbloky, aby se omezily vibrace.

Kompletní návrh všech částí pro AIRDOS04. Zadání viz dokument Detektory ionizujícího záření jako produkty UST.

Na PCB s diodou jsou spatne zapojeny prevodniky napetovych urovni. Pripojeni neodpovida smeru signalu MOSI a MISO.

V jednom z testovacích logů se stalo, že kontinuální čas přeskočil.

Je možné, že se jedná o nějakou chybu komunikace. Protože to nastalo na stejném řádku jako je "mikrofonní efekt".

11.TXT

Je treba zhasnout LEDky na FTDI, aby za provozu nezraly.

Na PCB s diodou je prohozeno napajeni u nabojoveho zesilovace s OPA.

Není implementováno vypnutí všech nepotřebných LED.

V případě FT260 je zřejmě potřeba objednat programátor (to se vyřeší s následující objednávkou z mouseru).

Pro parserování měření by se hodilo, kdyby nové měření bylo vždy v novém souboru. Aktuální implementace zapisuje doposledního souboru, dokud velikost souboru nepřekročí MAXFILESIZE. Následně vznikne další soubor až do MAXFILES (200) souborů. Do posledního souboru se zapisuje neustále.

Důvodem této implementace je, aby mrtvá doba detektoru způsobená zápisem na SDkartu byla udržena v únosných mezích.

SD card reader nefunguje bez krystalu.

Při skládání jsem zjistil, že je velmi obtížné do současné konstrukce dostat oba plošné spoje, dostatečně dlouhé šrouby a vytištěné čelo krabičky najednou do požadovaného místa.
Při pokusu o složení mi vytištěné čelo prasklo.

Bylo by proto zřějmě vhodné konstrukci upravit tak, aby se vytištěné čelo šroubovalo na sestavu až jako poslední. Taková úprava by umožnila v klidu sestavit plošné spoje, hliníkovou desku a vložit všechny šrouby. Zároveň by to byl kompaktní celek, který lze otestovat a následně vložit do krabičky. Upevnění za čelo krabičky dvěma šrouby je myslím dostatečné. (S předpokladem že čelo bude uchyceno v krabičce šrouby v rozích)

Aktuálně je integrační kapacita vytvořena kondenzátorem C25 k němu je ještě paralelně připojen rezistor R13. Na plošném spoji je to realizováno takto.

Cestičky, které k součástkám vedou vytvářejí parazitní kapacitu oproti zemi.

Zlepšit by to ještě šlo naletováním obou součástek na sebe.

Sestavení seznamu MLAB modulů, které jsou potřeba pro prototyp AIRDOS04.

Bylo by užitečné, kdyby detektor uměl vytvářet cvakání, podobně jako je známé z GM detektoru. Mělo by to tyhle výhody:

• Jde snadno demonstrovat k čemu je detektor dobrý (je to forma výstupu, kterou zná hodně lidí)
• Bylo by poznat, že detektor funguje správně. (Například když se k nemu přiblíží uranová sklenička)
• Je to marketingově výhodná vlastnost

Takovou funkci by pravděpodobně mělo být možné nějakým způsobem zapnout a vypnout. Nepovažoval bych za praktické, kdyby to vyžadovalo úplně speciální firmware (je tu ale omezení, že cvakání určitě bude žrát procesorový čas a tím zřejmě ovlivňovat mrtvou dobu)
Vypínání, nebo zapínání takové vlastnosti by šlo například implementovat držením tlačítka na předním panelu. Nebo případně zápisem na nějakou adresu EEPROM, kde si toho procesor po zapnutí všimne.

Výroba prototypu AIRDOS04 z MLAB modulů dle zadání v dokumentu Detektory ionizujícího záření jako produkty UST.

PCB s diodou je prilis prusvitne. Pod diodu je treba dat neprusvitnou podlozku. Treba cernou elektrikarskou pasku.

Současné řešení tlačítek vytváří značné potíže při výrobě. Často se stává, že po dotažení předního panelu dojde k samovolnému zmáčknutí tlačítek panelem.

K vyřešení by zřejmě pomohlo:

• Modré nástavce tlačítek by v předním panelu měly mít větší osovou vůli. Možná i mírně větší radiální vůli
• Je potřeba ověřit, že zarážka na předním panelu, která se má opírat o PCB a vymezovat prosto pro tlačítka skutečně na PCB dosedá a není příliš nízká.

For the detection of TGFs on board of aircraft. It should be necessary to implement a recording of each radiation event because the TGF could be covered by other radiation events in 10s integration intervals. That could be implemented similarly to GEODOS, but in that implementation, there each event is recorded only in case of detection over some threshold.
The better implementation for TGF would be a recording of each pulse digitization, which is challenging to implement with the single-core MCU.

V souvislosti s dobijenim akumulatoru a prenosem dat je treba vyresit logiku detekce vysunuti PCB s procesorem z Molex konektoru.

Vsude jsou pouzity prilis male hodnoty pull-ups a pull-downs. Ted jsou osazeny odpory 1 k a temi tece zbytecne velky proud. Lepe treba 68 k. Take na I2C jsou odpory 1k. Podle specifikace by melo byt tusim 4 j nebo 10 k podle vzdalenosti a rychlosti.

Pro AIRDOS04 je potřeba navrhnout tři nové samolepky.

Samolepka na výměnném modulu

Bude nalepena na čele modulu, který se odpojuje z AIRDOS04 a vyměňuje se za jiný. Je potřeba aby tam bylo:

• Popis jednotlivých LED
• Popis tlačítek
• Informace o tom jak do AIRDOSu má pasovat
• Výřez pro zámek?

Samolepka na AIRDOS04

Bude nalepena na protilehlém čele, než samolepka na výměnném modulu. Měla by proto obsahovat:

• Identifikaci zařízení
• Něco jako základní návod k použití?
• Požadavek na umístění detektoru
• Otvory pro šrouby

Samolepka nad detekční diodu

Měla by informovat o umístění citlivé oblasti v detektoru. Bude nalepena z vrchní strany. Měla by:

• Umožnit nějaké jednoduché nalepení nad diodu třeba i v kombinaci s nějakým vytišteným přípravkem.
• Obsahovat informaci o tom kde je citlivá oblast.
• Identifikaci přístroje a UST logo?

Nedari se cist data z UARTu pres HID. Z nejakeho duvodu zalezi na tom, kdy se zacne s HID zarizenim komunikovat.

@roman-dvorak to má nějak rozchozené, se sadou I2C příkazů, kterou vyexportuje z pythonu. To se pak překopíruje přímo do ardiuna

V analogové části dochází zatím z neznámého důvodu k saturaci o více jak 100 kanálů dříve, než by mělo.

Vyřešení této nedokonalosti by umožnilo lépe využít dynamický rozsah ADC a tím i zvětšit měřený energetický rozsah.

Na současných návrzích nejsou konzistentní čísla pinů na konektoru adaptéru k bateriovému modulu a analogové desce AIRDOS04.
Situace je viditelná na následujícím screenshotu:

Důvodem je fakt, že pinheader a pinsocket musí být vzájemně zrcadlové. Nyní je však na obou modulech použit footprint pinheaderu, které mají identické číslování pinů.
Správné řešení zřejmě je, že na modulu adaptéru bude pinsocket umístěný směrem dolů (strana back). Zatímco na AIRDOS 04 modulu bude pinheader na straně back.

Tohle řešení ale nelze přímo aplikovat bez vytvoření zmatku. Protože už existují adaptéry, které mají jedničku na konektoru označenou čtverečkem na místě, kde by pinsocket měl mít dvojku. Viz následující screenshot:

Nejlepším řešením tak zřejmě je otočení pinheaderu na AIRDOS04 na stranu front, navzdory nekompatibilitě s 3D modelem toto řešení zachová současné číslování pinů.
Následně bude potřeba vytvořit revizi B od obou modulů.

Je treba upravit PCB s procesorem, aby do nej sel zastrcit Molex konektor. Musi se preroutovat cesty 5V a 3V3, aby na PCB mohl byt vyrez na konektor.

Aby slo programovat procesor pres Molex konektor, je treba na nej vyvest RESAT pres kondenzator. Asi druhy kondenzator pripojeny do stejneho bodu jako kondenzator od DTR FTDI.

Když se AIRDOS připojí k PC ve složeném stavu, tak je vypnuté napájení nebo I2C vypínač analogové části. Díky tomu nelze například zjistit z počítače SN airdosu..

Cílem je, aby MCU na bateriovém modulu poznal v verzi HW AIRDOS base je strčený. Podobný problém je i s ust-modules/USTSIPIN02#25

For easier data log parsing we need a continuous time in log file. The simplest solution probably is the use of an RTC clock to continually count the time.

I2C switch je ve výchozím stavu přepnutý tak, že je průhledný ze strany MCU. Při interakci s I2C komponentami z počítače (USB) je nutné si switch přepnout.

Firmware by si měl sám, alespoň při startu, tento i2c přepínač přenastavit.

V obsluze i2c přepínače z počítače mám tento kód s komentáři:

        if usb_direction:
            # Do usb se to prepne tak, ze bit[0] a bit[2] mají rozdilne hodnoty, bit[1] a bit[3] jsou read-only
            self.ftdi.write_byte_data(self.addr_switch, 0x01, 0b011)
        else:
            # I2C do ATMEGA se to prepne tak, ze bit[0] a bit[2] maji stejne hodnoty hodnoty
            self.ftdi.write_byte_data(self.addr_switch, 0x01, 0b0000)

Uživatelům by se hodilo, aby se přístroj zapínal po vzletu sám a vypínal před přistáním také sám. Vedle faktu, že bezpečnostní autority mají obavu ze zapnutých přístrojů s bateriemi v prázdném letadle. Tak by takováto změna měla i další výhody:

• Snadněji by se přefiltrovaly data jen na lety tím, že by bylo sníženo množství dat, které přístroj zbytečně zaznamenává na zemi.
• Snížila by se tím spotřeba energie i datového prostoru, takže se efektivně prodlouží čas po který detektor může zůstat na palubě bez servisu.

Jak to udělat

V případě aktuálního HW jsou dvě možnosti jak detekovat let. Buď tokem částic, nebo tlakem v kabině. Detekce pomocí tlaku v kabině umožňuje snížit spotřebu uspáním všech částí detektoru, kromě barometru. Detekce letu pomocí radiačního toku, naopak zajišťuje, že se detektor vypne i na výše položených letištích, kde by jinak díky překročení tresholdu výšky zůstal zapnutý. Bude zde zároveň potřeba implementovat i nějakou hysterezi, nebo časové spoždění, aby nedocházelo k cyklickému vypínání a zapínání detektoru při pomalé změně tlaku, nebo radiačního toku v kabině.

Jako vhodé řešení mi proto připadá nejdříve implementovat spínání podle tlaku fixním tresholdem. např. 1000mnm. Vypínání detektoru podle radiačního toku následně implementovat až později.

Obecně aby toto vypínání šlo realizovat, tak je potřeba mít vyřešené #28
Dále vypínání samotné může být realizováno minimálně dvěma úrovněmi

• Stand-by režim, kdy jsou vypnuté některé části AIRDOSu, detektor nijak nebliká, ale MCU a tlakoměr jsou stále napájeny.
• Úplné vypnutí, kdy je MCU společně s velkou většinou elektroniky odpojen od napájení a musí počkat na zapnutí od RTC

V první implementaci stačí realizace stand-by režimu. Implementace vypnutí MCU je složitější, protože na stejném signálu je připojeno ještě tlačítko "power" a také vstup od aktivace indikátoru nabití akumulátorů.

Uživatelské rozhraní

Po zapnutí detektoru musí mít uživatel čas poznat, že detektor správně funguje. To znamená, že čerstvě aktivovaný detektor by se neměl hned vypnout na základě podprahových hodnot. Doba za kterou se vypne by měla být nejméně v minutách. Je zároveň na zvážení, zda by uživateli po tuto dobu neměl být poskytnut i nějaký diagnostický výstup jako třeba #27